Éra Dvou

Dřív kolem něj byla jen jedna velká nuda, 
až vůbec nic nechtěl mít. 
Pak přišel den, kdy rázem ho uhranula 
s ní jeho klid měl odejít. 
Prásk, hrom a blesk, velký třesk v srdci 
černá díra on jako sloup zůstal stát. 
Prý od těch dob 
kdy láska v ráji byla, člověk napořád. 
 
R: Kvůli jí,  půjde kam se dá 
   Kvůli ní, spoutá oceán 
   Kvůli ní, vítr předhoním 
   Kvůli ní, hvězdy spočítá sám. 
 
Co když náš svět, to je jen archa Noemova, 
v níž každý hledá svůj pár. 
Na správný čas tam všechny páry světa čekají dál. 
Až kolem nás bude zem nejen samá voda a začne éra dvou. 
Kam bude chtít 
den co den zas a znova dálkou dalekou, já půjdu za tebou. 
 
R: Kvůli ní, půjdu kam se dá 
   Kvůli ní, spoutá oceán 
   Kvůli ní, vítr předhoním 
   Kvůli ní, tebe hledám dál. 
 
Když přišel blíž, vůbec země se nezachvěla, 
tak babo raď co s tím. 
Všechno jde dál jen nic od té doby není tak jako dřív. 
Známe se chvíli a známe se odjakživa, den co den nám je líp, 
Jen já se ptám, 
jestli i pro nás ona ráda udělá i první poslední. 
 
R: Kvůli nám, půjde kam se dá 
   Kvůli nám, spoutá oceán 
   Kvůli nám, vítr předhoním 
   Kvůli ní, hvězd se dotýkám. 
 
R: Kvůli nám, z dálky má kam jít 
   Kvůli nám, dávno ví co chtít 
   Kvůli nám, má proč zůstat stát 
   Kvůli ní, svět se točí dál 
 
R: Kvůli nám, z dálky má kam jít 
   Kvůli ní, tebe hledám dál…….. 
 
   Tebe hledám dál.