Song hrál nám ten ďábel saxofon ( Karel Gott )

On:   Tam, kde vlastně nechtěl jsem být, 
v místech, kde jsem omylem slít, 
já tě potkal, 
potkal sen svůj. 
 
Ona: Tam, kde sen se potkává snáz, 
tam ten zázrak potkal i nás, 
můj jsi vesmír, 
vesmír jsi můj. 
 
On:   Já včera šel ještě městem sám. 
Ona: A pro dva stůl večer nabíd nám. 
 
Oba: Pak šli jsme tančit a sál 
nebem se zdál. 
 
A song hrál nám ten ďábel saxofon 
On:   a dech mi bral, 
Ona: jak plápolal 
Oba: a lhal. 
My ne, to on! 
Tak svůdný tón 
má jen ten ďábel saxofon. 
Co říci chtěl 
tím stříbrem svým? 
Že svět skončí dnes tancem posledním. 
 
On:   Tam, kde nikdy nepadal sníh, 
nepotkat tě, to by byl hřích. 
Tvé rty pálí. 
Ona: Žárem těch tvých. 
 
On:   Dík tobě já teď i zem tvou znám 
i sladký nápoj, co skýtá nám. 
 
Oba: Jak chutná láska, teď vím 
a začlo to tím, 
 
že song hrál nám ten ďábel saxofon 
a dech mi bral, 
jak plápolal 
a lhal… 
My ne, to on! 
Tak svůdný tón 
má jen ten ďábel saxofon. 
Co říci chtěl 
tím stříbrem svým? 
Že svět skončí dnes tancem posledním. 
 
Ona: Znám, co i ty zřejmě znáš. 
On:   Znám, jak začal příběh náš. 
Oba: Nádhernou náhodou, 
tím, že k nám zněl tmou 
ten song! 
Co říci chtěl 
tím stříbrem svým? 
Že svět skončí dnes tancem posledním