Jsem stále stejná

Vondráčková, Helena

Už půjdu zmizím, 
jen kytkám vodu dám. 
Už vím, jsem tu cizí 
i klíč ti odevzdám. 
 
Nic mi tady nepatří, 
už ani příběh náš. 
Já nechápu, 
co mi vyčítáš? 
 
Jsem stále stejná 
od prvních dní, 
kdy líbal jsi mých sedmnáct 
a já jsem prošla zdí. 
 
Jsem stále stejná 
a nemůžu vzdát, 
to všechno, cos mě před léty 
v lásce učil právě ty, 
mít nejvíc rád. 
Proč ti mám lhát? 
 
Byls čestný, správný, 
měls obdiv můj i klín. 
Pak náhle slavný 
a já jsem byla stín. 
 
Začal si žít příběh svůj 
a já jsem chtěla náš. 
Tys jiný byl, 
má láska byla táž. 
 
Jsem stále stejná, 
jakous chtěl mít, 
kdy líbal si mých sedmnáct 
a učil si mě žít. 
 
Jsem stále stejná 
a chci být dál. 
Teď trošku slzy polykám, 
že nevyšlo to právě nám. 
Když pochopíš... 
Jsem stále stejná. 

Do databáze přidal Mišáček, dne 20. 02. 2026