Chytit vítr

Vladimír Merta

Už dlouho se mi zdá, že ztrácím cenu 
indickejm dětem hlad nezaženu 
zabloudil jsem lhostejnostím, nevím jak najít cestu zpět 
jmenuji se po tátovi je mi dvacet let. 
 
O mě se v dětství báli celou neděli 
můj táta s mámou možná věděli 
že jako malé pimprle do svojí velké škatule 
aspoň na chvili budu chtít chytit vítr 
 
Štěstí mi nohu do cesty nastavilo 
hledal jsem svůj stín v horách hustě lilo 
sešel jsem z kopce který měl konec v moři 
a viděl jsem jak se má hlava ve vodě noří 
 
Stíne počkej tu se mnou až bude tma 
budu tě prosit protože noc bývá zlá 
a když se budeš nudit můžeš mě ze sna budit 
jsem tady za prací - chci chytit vítr. 
 
Sotva jsem to dořek z vody se slunce zvedlo 
podruhé potkat můj stín se mi nepovedlo 
asi někam zmizel - chtěl být chvíli sám 
nebo se odplížil aby mi chytil vítr 
 
Hledal jsem věc za kterou se dá bojovat 
myslel jsem že má cenu na muže si hrát 
pak během jednoho dnejsem poznal že asi ne 
že je to horší než chtít chytit vítr 
 
Nebudu mít dost sil - zmizím do ticha 
v poslední chvíli možná chytím vítr 
a vítr chytí mě - odletíme společně 
a těm které tu nechám zbude vítr. 

Do databáze přidal Tonda, dne 13. 02. 2021