Sklář (Zimní zázraky)

D G D A D 
D 
Padá sníh, jeho smích, prohání se na saních, 
       A                           G         D 
po kopcích, po stráních, stejnou krásu nezastih. 
 
Padá sníh pro krásu, maluje čas do vlasů, 
      A                 G          D 
až v zimním nečasu ohlížím se v úžasu. 
       A                   G         D 
Jednu tvář zasněnou hladí píseň ozvěnou, 
       A                     G          A 
hebký sníh zkrášlenou hlavu nechá zmáčenou. 
        D 
Starý sklář pospíchá, šepot ohně rozdmýchá, 
      A                  G           D 
píšťalu rozdýchá, vyzní zázrak do ticha. 
 
D G D A D 
 
Padá sníh bílou tmou, kampak vločky přistanou, 
ulehnou, nevstanou, vpijou se a zůstanou. 
 
Padá sníh pro krásu, maluje čas do vlasů, 
až v zimním nečasu ohlížím se v úžasu. 
 
Rozmary přírody, z jasna do nepohody, 
ze sněhů do vody a jarních vůní průvody. 
 
A starý sklář vyrovnal své zázraky na regál, 
vnoučata hned na něj, honem, dědo vyprávěj. 
 
Vyprávěj.. 
 
Jak padá sníh bílou tmou, kampak vločky přistanou, 
ulehnou, nevstanou, vpijou se a zůstanou. 
 
Padá sníh pro krásu, maluje čas do vlasů, 
až v zimním nečasu zůstanem stát v úžasu. 
 
(www.rouba.cz) 
* chystané vánoční album