Tak už nefňukej

   D7 
1. Ráno vstáváš, v zrcadle se nepoznáš, 
                                           G 
   koukáš ospalej, přemejšlíš, kde jsi jen byl, 
                   D7 
   tak někdy se to skoulí. 
   Pozdě v práci píchneš, kamaráda namíchneš, 
                                               G 
   jde to s tebou z kopce a máš hlavu bolavou, 
                   D7 
   tak někdy se to skoulí. 
 
                    C 
R. Ú, no tak už mi nefňukej, 
               G 
   že je život divokej, 
   D7 
   ó, a zlej. 
 
2. Ta, co má tě ráda, ukáže ti záda, 
   chtěl by si se rvát a vůbec nenajdeš důvod, 
   tak se to někdy stává. 
   Hej, byl to jen úvod, potíží je průvod, 
   život je bezvadnej pro toho, kdo to s ním umí, 
   tak to se někdy stává. 
 
R. Ú, no tak už mi nefňukej, ... 
3. = 1. 
 
R. Ú, no tak už mi nefňukej, 
   už nebude jinakej.