Když punkáči stárnou

1) 
D         A                      Hmi 
Ráno jsem u popelnic potkal mýho kámoše, 
           G      A        D 
jak starou bundu, vyhazuje do koše. 
          A                   Hmi 
Vzpomínky vzal a prostě hodil do smetí, 
           G          A         D 
zdá se, že nášivky už letos asi neletí. 
 
 
2) 
 
Jak slyším Éčka, Znouzi a starý Totáče, 
 
je mi z tý nostalgie občas trochu do pláče. 
 
Pulitry piva a rozlazená kytara, 
 
proč řešit zítřek mi tenkrát hlava nebrala. 
 
 
3) 
 
A dnes to táhnem od vejplaty k vejplatě, 
 
přes tejden v práci, o víkendu na chatě. 
 
K tomu si každej najdem nějakej ten koníček. 
 
A z brutus punkera je ochočenej králíček. 
 
 
R: 
G        A          D        Hmi      A               D 
Jak roky letí, lidi stárnou, říkal mi notorik před bumbárnou. 
G        A           D     Hmi   A                    D 
A z jeho dechu stále více, cítil jsem jasně odér slivovice. 
G        A               D     Hmi        A               D 
Za teplý žrádlo a trochu kávy, svůj život ve fabrice lidi tráví. 
G       A              D              G 
A už to bude dobrejch, dobrejch deset let, 
 
kdy jsi o půlnoci před nonstopem, na hovado zlitej křičel do tmy plný 
             A  A            D 
spících domů      Punk´s not dead. 
 
 
4) 
 
Za bídný prachy děláš idiota v Mekáči. 
 
A co je na tom? Vždyť jsme pořád punkáči. 
 
Z vlasů co zbyly se však těžko číro postaví, 
 
aspoň že peněženky máme pořád děravý. 
 
 
5) 
 
Kam se mi všichni moji kamarádi poděli? 
 
Na pivo nejdou v pátek ani v neděli. 
 
Na akcích v klubech cizí krasavice potkávám 
 
a na fesťákách slevy pro důchodce dostávám.