Do ticha

Emi             D 
Někdy je člověk strašně sám, 
C             Emi 
jak město bez lidí. 
Jak použitej starej krám, 
trapnej, že se až zastydí. 
 
Někdy si takhle připadám, 
jak potopenej člun. 
Jak vypálená zahrada, 
jak rozbořenej dům. 
 
G                           D 
Chtěl bych se ztratit někam do ticha, 
C             Emi 
odletět na měsíc. 
Zalez bych mámě zpátky do břicha, 
a nebyl vůbec nic. 
 
Nenuť mě mluvit nebo se smát, 
nemůžu jíst ani pít. 
V hlavě mám rezatej ostnatej drát 
a v srdci vykradenej byt. 
 
Chtěl bych se ztratit někam do ticha, 
odletět na měsíc. 
Zalez bych mámě zpátky do břicha, 
a nebyl vůbec nic. 
 
Nevím kam patřím, nevím kdo jsem, 
mý cesty nikam nevedou. 
Ztratil jsem pod nohama pevnou zem 
i nebe nad sebou. 
 
Chtěl bych se vrátit někam do ticha, 
odletět na měsíc. 
Zalez bych mámě zpátky do břicha, 
a nebyl vůbec nic.