Okuropění

To Slunce je mojí inspirací 
matka příroda a země již jsem synem 
lidé jsou Achillem v patové situaci 
Bude hůř pokud nesplynem 
 
Jdou jak mořem 
vlna za vlnou 
občas se srazí cestou k děsivému břehu 
Ale nemají pocit, že jedním jsou mořem 
 
Nač je nám horám poroučet 
namísto chleba lámeme hole, 
ale kdo nasytí ty hordy čet 
co žene Láska k bližním na válečné pole 
 
Jestli Bůh tvořil zemi spatra 
tak pane Bože to klobouk dolů 
marně teď v sobě pátrám 
kdy naposled jsme takhle mluvili spolu 
 
Když už jsme u toho 
dovol mi otázku 
vážně to s člověkem už visí na vlásku 
vážně je hotovo? 
 
Jak se mě můžeš takhle ptát 
přestaň už plýtvat slovama 
jsem tvůrce a ne kat 
řeknu Ti rovnou co s váma 
 
A bo lilo už od kuropění 
najednou se spojení přerušilo (7x)