Markétce

Ami 
Kolik nás takových bylo, co zbloudilo cestou za modrými květy 
Dmi                           E             Ami 
nás přátelé odsoudili a hnali před popravčí čety 
Ami 
Kolikrát vpila mě země a já zbaven smyslů ryl dlaněmi hlínu 
Dmi                   E                 Ami 
já nikdy odvahu neměl bych přiznal svou vinu 
 
ref.: 
C                   G             C 
Kolikrát Markétko mával jsem Tobě 
Edim                          Dmi 
to ty jsi odteďka má poslední oběť 
   G                               C     G     Ami 
to s Tebou se milují andělé v kráterech  měsíce 
Dmi 
a zůstanou v Tvém těle 
    E 
jak tóny neznělé 
 
Ami 
při nástupu stoupám si na špičky snad z malichernosti 
Dmi                           E             Ami 
čas žere hodinám ručičky a vyplivuje kosti 
Ami 
rány si foukám dýmem z cigaret a v pokoji pro hosty 
Dmi                           E             Ami 
otevřu soukromý lazaret své Sebelítosti 
 
C                   G             C 
kolikrát Markétko hrával jsem Tobě 
Edim                          Dmi 
to ty jsi odteďka má poslední oběť 
   G                               C     G     Ami 
to s Tebou se milují andělé v kráterech měsíce 
Dmi 
a zůstanou v Tvém těle 
    E 
jak bytosti oněmělé 
 
Ami 
za ruce s šedohlavci tlačím svět k úmoru 
Dmi                           E             Ami 
a není větší lež než pravda o nás dvou 
Ami 
snažím se obelstít lásku - potvoru 
Dmi                           E             Ami 
aby mě nechala vznést se za tebou 
 
C                   G             C 
kolikrát Markétko psával jsem Tobě 
Edim                          Dmi 
tolikrát Markétko čekal jsem na odpověď 
   G                               C     G     Ami 
Ty se však miluješ s anděly v kráterech měsíce 
Dmi 
a tam mé tóny nedozněly 
    E 
a já zůstal necelý 
 
Ami 
kolik nás takových zbylo, co zbloudilo cestou za modrými květy 
Dmi                           Ami 
jimž pod gilotinou se zalíbilo