Marina (Pozor, pohov)

   D                                           G          D     A7      D 
1. Když jsem jednou na palubě převzal velení, pozor - pohov, jo převzal velení. 
                                  G       D        A7        D 
Posádka i důstojníci byli jeleni, pozor - pohov jo byli jeleni. 
          G                                          D         A7        D 
Zahučela děla, koule z děla vyletěla, paluba se chvěla, když rána dozněla. 
                                      G          D     A7      D 
Škoda rány, která z děla nevyletěla, pozor - pohov, jo nevyletěla. 
 
 
      G                      C     G      D7              G 
Ref.: Když jsem sloužil u maríny, jen jednou jsem ztroskotal. 
                    C         D7           G 
Blesk urazil dva komíny a já klidně velel dál. 
           C             G              A7         D7 
Kolem nás tajfun zuřil, moře bouřilo, z posádky se hrůzou kouřilo. 
G                      C     A7     D7       G 
Když jsem sloužil u maríny, bál se mě i admirál. 
 
 
2. Jednou přišel na palubu reform Vosátka, pozor - pohov, jo reform Vosátka. 
Začal na nás nadávat, že nejsme posádka, pozor - pohov, že nejsme posádka. 
Paluba je hladká, kde se vzala, tu se vzala, spadla na něj kladka a ta mu dodala. 
Na pohřeb jsme zavolali všechny z posádky, pozor - pohov, na počest Vosátky. 
 
 
Ref.: 
 
 
3. Ten, kdo zažil opravdovou bouři na moři, pozor - pohov, jo bouři na moři, 
toho nechte vypravovat, ten ať hovoří, pozor - pohov, jo ten ať hovoří. 
Málokdo to snese, blesk do lodi když uhodí, a ten kdo se třese, se na loď nehodí. 
Kdo se třese, ten se na loď vůbec nehodí, pozor - pohov, jo vůbec nehodí. 
 
 
Ref: Kapitána Korkorána z bouře těžko dostanou, 
     má pro štěstí na zápěstí kotvu vytetovanou. 
/:   A když se tajfun zvedne, bouře rozklatí, 
     na Korkorána tohle neplatí. 
     Námořník se bez půllitru na Podkozí neztratí. :/