Malajka
- Táborová klasika
F C7 1. Daleko v oceánu, tam, kde věčný je máj. F Tam, kde slunce jasně svítí, tam je Malajců ráj. B Tam mladý Evropan bílý k snědé Malajce vzplál. F C7 F Svoji kytaru vzal, tiše ladit se jal a pak se neslo v dál. C7 F R: Ma-lajko černooká, tvoje krása divoká mě tak vábí. C7 F Do mojí náruče spěj, svoji lásku mi dej a buď mou. B F Co ti jen brání vyhovět mému přání, G G7 C7 bych tě v okovech lásky měl spouta-nou. Malajko řekni, že smím F a já šat tvůj vyměním za hed-vábí. C7 Jsem spoután divnou mocí, F musím dál jít do noci za te-bou. F C7 2. Noc je opojně krásná, jak čarovvá báj. F V jasné měsíční záři tone palmový háj. B A v té opojné vůni srdce láskou se chví. F C7 F jenom evropan bdí o své Malajce sní a zas kytarou zní: C7 R: Ma-lajko černooká, ....
Do databáze přidal
Oldřich Šudoma/Oldas,
dne 15. 09. 2020