Malajka

- Táborová klasika

   F                                  C7 
1. Daleko v oceánu, tam, kde věčný je máj. 
                                               F 
   Tam, kde slunce jasně svítí, tam je Malajců ráj. 
                                          B 
   Tam mladý Evropan bílý k snědé Malajce vzplál. 
                F                   C7                 F 
   Svoji kytaru vzal, tiše ladit se jal a pak se neslo v dál. 
 
 
      C7                                        F 
R: Ma-lajko černooká, tvoje krása divoká mě tak vábí. 
           C7                                    F 
   Do mojí náruče spěj, svoji lásku mi dej a buď mou. 
             B                  F 
   Co ti jen brání vyhovět mému přání, 
                     G     G7         C7 
   bych tě v okovech lásky měl spouta-nou. 
 
   Malajko řekni, že smím 
                                F 
   a já šat tvůj vyměním za hed-vábí. 
                C7 
   Jsem spoután divnou mocí, 
                               F 
   musím dál jít do noci za te-bou. 
 
   F                                 C7 
2. Noc je opojně krásná, jak čarovvá báj. 
                                     F 
   V jasné měsíční záři tone palmový háj. 
                                      B 
   A v té opojné vůni srdce láskou se chví. 
                 F                 C7                F 
   jenom evropan bdí o své Malajce sní a zas kytarou zní: 
 
      C7 
R: Ma-lajko černooká, .... 

Do databáze přidal Oldřich Šudoma/Oldas, dne 15. 09. 2020