Lovec kožešin

- Táborová klasika

Lovec kožešin 
   Interpret/autor: František Nedvěd 
 
 
        A                      E                              A 
1.	Na severu chatu měl dřevěnou, říkal, že je život samý dluh, 
             A                       E                              A 
             winchestrovka byla jeho ženou, Jerry, vlčák zase věrný druh. 
             A                          E                              A 
             Radost měl ten starý lovec koží, že se jeho kořist rychle množí. 
            A                      E                             A 
            A když večer u krbu se hřál, Jerry, vlčák u nohou mu stál. 
   A                                  E                                    A 
R. Jerry, starý, brachu jsme tu stále sami, nikdo nechce snášet krutý osud s námi. 
    A                             E                                   A 
    Až nás ruka tvrdá do propasti srazí, nikdo nezapláče, že tu někdo schází. 
 
2.	Do města vez kůže na výměnu, dostal za ně zásoby a prach, 
             přivedl jsi také mladou ženu, první růži, na kterou kdy sáh. 
             Šťasten byl ten statný lovec koží, že se jeho kořist stále množí. 
             A když večer u krbu se hřál, Jerry zalez jakoby se bál. 
 
R. Jerry, starý, brachu, už tu nejsme sami, žena bude snášet krutý osud s námi, 
     až nás ruka tvrdá do propasti srazí, ona si zapláče, že tu někdo schází. 
 
3.	Jednou našel chatu opuštěnou, odešel mu jeho lásky květ, 
             a tu, kterou nazýval svou ženou, chaos města zavolal jsi zpět. 
             Trpce se jen usmál lovec koží, životem se zkušenosti množí 
             a když večer u krbu se hřál, Jerry zase u nohou mu stál. 
 
R. Jerry, starý brachu, už jsme zase sami, žena nechce snášet tvrdý osud s námi, 
     až nás ruka tvrdá do propasti srazí, nikdo nezapláče, že tu někdo schází ... 

Do databáze přidal ni.va, dne 15. 09. 2020