O původu jazzu

C 
1. Za sluneční záře, 
   Ami 
   dřeli v potu tváře, 
   F         G     C 
   černoši a černošky. 
 
   Vyschlí jako soušky, 
   kolem boků roušky, 
   bosé měli své nožky. 
 
   Viděl to Kristus pán, 
   podal jim vody džbán 
   a takto povídal 
   a takto povídal: 
 
   C               G 
   Sestry a bratři mí, 
                  Ami 
   copak vás napřímí? 
   F                 G 
   Co bych vám ještě dal? 
 
   C                             F 
R: Jazzu, Kriste, jazzu, Kriste, je nám třeba, 
   C                     F 
   jako soli, jako soli, jako chleba, 
   C                           F    G 
   jazzu, jazzu, jazzu, jazzu, aleluja. 
 
   Dej nám trubky, dej nám trubky, dej nám bicí, 
   uvěří i uvěří i nevěřící, 
   jaké my ti zahrajeme aleluja, aleluja. 
 
2. Pán trumpety vydal, 
   klarinet jim přidal, 
   taky starší piano. 
 
   A hned první zkouška 
   zahřála u ouška, 
   věděl, že je vyhráno. 
 
   Zajásal černý lid, 
   že bude hudbu mít, 
   že tu i Krista má, 
   že tu i Krista má. 
 
   I řekl Kristus pán: 
   takto jazz budiž hrán, 
   černýma prstama. 
 
R: + 
   Aleluja, aleluja, aleluja, aleluja.