Citrónovník

D G A 
 
   D     A          D                   A     D 
1. Já v mládí často rád se smál a málo trablů měl 
           A  Hmi   Hmi/A                G   A     D 
   rád s dívkami se zaplétal měl všechno co jsem chtěl. 
         G    F       G     F       G   F     Emi 
   Však táta můj ten moudrý byl a občas kázával, 
   D                  G             Ami      G 
   já na lehkou váhu bral to, co mi říkával. 
 
   D                                          A 
R: Říkaval mi: "hochu milý, radu svou ti můžu dát, 
                                                    D 
   nezapomeň v každou chvíli, že je snadné jen se smát 
     D                                       A 
   citrónovník hýří květy, plody bílé jako sníh 
      A                                                D 
   je to s ním tak jako s láskou s chutí plodů přejde smích." 
 
2. A zanedolouho potom plody okusil i já. 
   Je trpká chuť a trpká pravda, kterou táta má. 
   Já zůstal dlouhou dobu stát a jenom přemítal 
   jak moudrá byla rada, co mi táta tenkrát dal. 
 
R: 
 
3. Tak běžel čas a teď můj syn je tím, čím býval já, 
   rád vzpomínám si na tátu a slova varovná. 
   Když jeho radu dál chci dát, tak smích jen slýchávám. 
   ale vím, že časem pochopí to, co mu říkávám. 
 
R: Říkávám mu: ...