Dnes ráno (Child Of Clay)

Dnes ráno na svém polštáři tvé vlasy postrádal 
a čaj co jsem uvařil teď v šálku co znáš vychládá. 
Polštář asi nechápal proč ze tvých vlasů vůně schází, 
tak aby dlouho netápal já četl tvůj list, že odcházíš. 
 
Zchladnu jak ten čaj, jak průhledný čaj, cos měla pít, 
čtu mu po sté tvojí báj, že musíš jít. 
Ten polštář zchlad, 
asi měl tě rád. 
 
Ten polštář byl tvé bezpečí a před vším tě kryl jako štít, 
já divím se, že nebrečí, když s tvojí pletí zvykl si žít. 
 
Ten polštář hlídal tvoje spaní, daroval ti víc než moh ti dát, 
já čet mu tvoje doznání a on mi zchladnul napořád. 
 
Zchladnu jak ten čaj, jak průhledný čaj, cos měla pít, 
čtu mu po sté tvojí báj, že musíš jít. 
Ten polštář zchlad, 
asi měl tě rád. 
 
Dnes ráno na mém polštáři je chlad snad i led, 
a čaj co jsem uvařil snad už není čaj, ale jed. 
Když se dívka vytratí, polštář pak navždy studí, 
já vím, že nato doplatím, že v noci chlad mě probudí. 
 
Zchladnu jak ten čaj, jak průhledný čaj, cos měla pít, 
v hlavě stále tvoje báj bude mi znít. 
Že můj spánek zvad, 
zbude mi jen chlad 
 
Zchladnu jak ten čaj, jak průhledný čaj, cos měla pít, 
zchladnu jak ten čaj, jak průhledný čaj, cos měla pít,