Žízeň

         C                   F    Ami G C 
1. Když kapky deště buší na rozpálenou  zem, 
                             F         C 
   já toužím celou duší dát živou vodu všem, 
                                  F    Ami G C 
   už v knize knih je psáno: bez vody  nelze žít, 
                              F           C 
   však ne každému je dáno z řeky pravdy pít. 
           G             C 
R: Já mám žízeň, věčnou žízeň, 
          F                C 
   stačí říct, kde najdu vláhu 
                F C       G 
   a zchladím žáhu pálivou, 
                            C 
   ó, já mám žízeň, věčnou žízeň, 
          F           F     C 
   stačí říct, kde najdu vláhu, 
            F C    F C    F C 
   a zmizí žízeň, žízeň, žízeň. 
2. Stokrát víc než slova hladká jeden čin znamená, 
   však musíš zadní vrátka nechat zavřená, 
   mně čistá voda schází, mně chybí její třpyt, 
   vždyť z moře lží a frází se voda nedá pít. 
R: 
3. Jak vytékají říčky zpod úbočí hor, 
   tak pod očními víčky já ukrývám svůj vzdor, 
   ten pramen vody živé má v sobě každý z nás 
   a vytryskne jak gejzír, až přijde jeho čas. 
R: 
R: