Zbrojnoš

 
Ve městě, které leží nad proudem dravých vod 
a kde hlídá nábřeží starý hrad 
Potkal jsem tam, kde končí plot 
zbrojnoše, který pasti klad 
 
Vím dobře, že kdo zdraví může druhého zmást 
Tak jsem v okamžik pravý prostě řekl: dobrý večer 
Jen mrkl na past a nevypadal, že by se lekl 
 
Hlíně na rovno hletí a blesk proletěl tmou 
Z přilby zdobené mědí, když se zvedl 
zeptal se jen: Půjdeš se mnou 
Já za ním šel, jak on mě vedl 
 
Z náměstí uhnul stranou 
a za chvíli jsem to stál 
před domem, který branou 
hlídal vchod 
Plamen svíček, chlad cihel sál 
Vlhký kámen byl zdupy vod 
 
Podle těch světlejch bodů 
Mě vedl stále dál 
Až sešli jsme ze schodů 
ke sklepení 
tmavou chodbou, blesk tou hrál 
mečů, štítů a brnění 
 
Jak lano lovit k molu 
Můj pohled přitáhnul 
Džbán na dubovým stolu pod svícnem 
A když jsem si k němu nahnul 
smál se na mě vyprahlým dnem 
 
Zbrojnoš přistoupil ke mně 
Ten svícen ze zdi sňal 
a jeho hranou jemně jemně 
o džbán klep 
Žárným proudem vína se vzňal 
vůní léta naplnil sklep 
 
Zved jsem kalich ke rtům 
Hlas jimž mi v uších zněl 
Poslal jsem ke všem čertům 
nač se bát 
Já netušil co mi chce říct 
Netušil co se může stát 
 
Ve chvíli kdy jsem dopil 
A pohár na stůl klad 
Spatřil jsem jak z něj motýl vyletěl 
Z kamennejch zdí pláč sazí spad 
A kdosi řek: Máš co jsi chtěl 
 
Chodbou v podzemní skrýše 
se rytmus kroků táhl 
Zmlkal, pak zněl tiše jen můj dech 
Polil mě pot, ruku jsem vztáhl 
Na čele mi zazvonil plech 
 
Ve městě se stém věží 
Nad níž se tyčí hrad 
Postávám u nábřeží v ruce past 
Kdo pozdraví 
tomu já rád 
ukážu jak 
jí správně klást