Od místa k místu

Od místa k místu vozím už dobře dvacet let 
jen jednu starou píseň ztěžklou vůní cigaret 
Tak ani není divu, že v ní občas zaskřípá, 
je vrtošivá, svéhlavá, je jak já 
 
Je nerudná a kouše, je plná banalit, 
je hašteřivá, líná, hořká, čímž mě nutí pít 
Snad ani nemá smysl jak je sveřepá, 
je prostě příliš příbuzná, je jak já 
 
Když ale vstane správnou nohou, to je zas 
zpívat si něco jako slavit hodokvas 
To šprýmuje a snaží se být spanilá, jak já 
 
Od místa k místu hledím ji vozit jako květ 
a zasloužit si šanci o těch místech vyprávět 
Jen neříkejte, pokud to snad někdo ví, 
kde tahle píseň proud svých slov zastaví