Se svým stínem

Ptáci letí nad městem, 
vzlítnout chtěl bych i já, 
zdá se mi, že chyt jsem sem 
uvnitř scenária. 
 
 
Žijem ve manuálu 
a já jsem za sklem 
a já jsem zas ten, co sní, 
že snad jednou zvládnu ho nečíst. 
 
 
A se svým stínem chci jít 
a pod mraky spát, 
netušit, co se zítra stane, 
s vědomím, co nám život nachystá, 
překonáme a zase vstanem. 
 
 
Nechci koukat se do mapy, 
nechci žádnej plán, 
se svým stínem chci jít, 
pak si nechat zdát, 
o tom, kam vítr mě zavane. 
 
 
Odletět a nepřistát, 
vypnout navigaci, 
vykašlat se na přístav, 
jet dál, to mám za cíl. 
 
 
Opustit manuály 
a všem dát naschle, 
musím jít zas ven, 
vždyť mí příběhy 
jsou tam v dáli, to vím. 
 
 
A se svým stínem chci jít 
a pod mraky spát, 
netušit, co se zítra stane, 
s vědomím, co nám život nachystá, 
překonáme a zase vstanem. 
 
 
Nechci koukat se do mapy, 
nechci žádnej plán, 
se svým stínem chci jít, 
pak si nechat zdát, 
o tom, kam vítr mě zavane. 
 
 
A se svým stínem chci jít 
a pod mraky spát, 
s vědomím, že co nám život nachystá. 
 
 
A se svým stínem chci jít 
a pod mraky spát, 
netušit, co se zítra stane, 
s vědomím, že co nám život nachystá, 
překonáme a zase vstanem. 
 
 
Nechci koukat se do mapy, 
nechci žádnej plán, 
se svým stínem chci jít, 
pak si nechat zdát, 
o tom, kam vítr mě zavane.