Soused

Jak můžeš mi říct, že tohle se nás netýká. 
 
Jak můžeš mi říct, o co jsme na tom my dva líp. 
 
Jak můžeš mi říct, že z plánů a snů zbyla jen vidina. 
 
Jak můžeš mi říct, že ráno možná bude se chtít. 
 
Můžu se ptát, kdo a kdy tě má.......mám se bát. 
 
Můžu se ptát, jak moc jsem tu navíc. 
 
Můžu se ptát, kdo tvůj čas polyká. 
 
Můžu se ptát, ale zdi kolem řeknou mi víc. 
 
V tobě jsem se ztratil a našel víc než si přál, 
 
před tebou jsem hořel, teď padám. 
 
Jak mohlo se stát, že jsem jenom soused, 
 
kterýmu nemáš už co říct, 
 
z domova byt i z něj jenom kousek, 
 
z pulkou věcí za štěstím jít. 
 
Aniž bych o to stál, už vím, 
 
že dočasně nedostupná nejsi pro mě jen tak. 
 
Aniž bych o to stál, už vím, 
 
že jediný, pod co si nelehneš, je rozjetej vlak. 
 
Jak mohlo se stát, že jsem jenom soused, 
 
kterýmu nemáš už co říct, 
 
z domova byt a i z něj jenom kousek, 
 
s půlkou věcí za štěstím jít.