Až tak

Těžko se probírám ze stínů nad hlavou, 
 
čím víc se schovávám, tím blíž mi jsou, 
 
zhasnu, zamknu a klíč nechám ve dveřích, 
 
kolem mě jen já a já, co si nevěří. 
 
Říkáš, že vrším chyby jednu za druhou, 
 
až jich je tolik, že těžko poznám, čí vlastně jsou. 
 
Za zády prsty zkřížím, než nahlas řeknu, že přísahám, 
 
o půlnoci že Slunce svítí, 
 
a ty jsi tak nevinná, slušná a vychovaná. 
 
Nech mě lhát – jen tak, 
 
že vše, co se třpytí, zlatem může se stát. 
 
Nech mě lhát – až tak, 
 
chycená do mých sítí pocit máš, 
 
že mám tě rád. 
 
Hlavu si už nedělám z kostlivců ve skříni, 
 
pohledem uhýbám a jen úplný blázen věří mi. 
 
Za zády prsty zkřížím, než nahlas řeknu, že přísahám, 
 
o půlnoci že Slunce svítí, 
 
a ty jsi tak nevinná, slušná a vychovaná. 
 
Nech mě lhát – jen tak, 
 
že vše, co se třpytí, zlatem může se stát. 
 
Nech mě lhát – až tak, 
 
chycená do mých sítí pocit máš, 
 
že mám tě rád