Člověk má umět být někdy sám (My First Day Without You)

Tma se plíží, 
beztak tíží 
po římsách. 
 
Já jdu sama 
uličkama, 
nemám z té tmy strach. 
 
Vítr hraje na šalmaje, 
já je poslouchám, 
člověk má umět být někdy sám. 
 
Klakson houká, 
kočka mňouká 
za pecí. 
 
A v té chvíli 
měsíc bílý 
hvězdy rozsvěcí. 
 
Nikdo ať se neptá na to 
jak se dneska mám, 
člověk má umět být někdy sám. 
 
Samota mi 
vlastně ani 
nevadí. 
 
Snad se proto 
můžem spolu 
nemít neradi. 
 
Když se láska vyprodá, 
tak zbude prázdný krám, 
člověk má umět být někdy sám, 
člověk má umět být někdy sám.