Nerad mám ráno dým

Tak nerad cítím ráno dým 
co v noci z úst šel přátelům 
Větrání zmůže málo vím 
když sním s kdekým 
 
Co může zbýt? 
Růž na sklínkách 
zánovní vzpomínka pánům 
co roli hráli nejasnou 
Je tu čas žít 
vždyť věšáky prázdné náleží k ránům 
Čas mám pak nad tím užasnout 
 
Že nerad cítím ráno dým 
 
Kdo jen tu byl? 
Pár náhodných 
snění jsem zneškodnil hloupým 
dívce jsem uvíz’ na řasách 
Hrál jsem a snil 
vím za krásu řečí večer si koupíš 
však s tím se ráno nekasám 
 
Že nerad cítím ráno dým 
 
Tak tu fůru nádobí 
 
myju a moudřím 
z věcí právě poznaných 
Těch pár přátel rádoby 
zůstalo v kouři 
v deskách mírně ohraných 
 
Já nerad cítím ráno dým 
co v noci z úst šel přátelům 
Větrání zmůže málo vím 
když v noci sníš bůhví s kým