Fotka

Ó ó 
na tvou fotku tužkou čmárám 
snad pihy a knír 
Měl bych se smát 
Ó ó 
dál se v sobě s tebou párám 
a směšný jsem já 
jak častokrát 
 
Má tužka se stává kůlem 
je z nejhrubších klád 
kazím tu tvář 
co jsem měl rád 
To je můj další úlet 
 
Tužkou 
čáry máry nezmění 
mojí nespavost  už málem dvoudenní 
i když tvoji fotku čáry poplení 
jsi tu dál 
 
Ó ó 
s kameloty večerníků 
dvou minulých dnů 
čas počítám 
 
Ó ó 
tužkou za pár desetníků 
teď kreslím ti knír 
tmu v sobě mám 
Tvá fotka je míň než málo 
co mělo mi zbýt 
než kazit ji dál 
spálím ji spíš 
Co dívek takhle vzplálo 
 
Tužkou 
čáry máry nezmění 
mojí nespavost už málem dvoudenní 
i když tvojí fotku čáry poplení 
jsi tu dál 
 
Tvá fotka je míň než málo... 
 
Tužkou 
čáry máry nezmění 
mojí nespavost už málem dvoudenní 
i když tvojí fotku čáry  poplení 
dál jí znám 
 
Přelámanou stálým nošením 
fotku na popel žár svíčky promění 
ještě jestli potom zmizíš z myšlení 
se ptám