Pojď ven

    G                  Ami7          Ami7/C        D 
R: Haló, pojď ven, mý myšlenky jsou jak ty hejna vran, 
    G                  Ami7            Ami7/C       D 
   haló, pojď ven, je těžký se v tom zmatku hrabat sám. 
    D       E7          Ami7      D7 
1. Telefon na vrátnici naléhavě zvoní, 
    D           E7           Ami7         D7 
   těch holek, co si myslí, že je možná pro ni, 
    G     Ami7 D       G 
   haló, já   daleko jsem. 
         Ami7           D7                  G          Emi 
*: Když nad domovem se tetelí jen horkej vzduch a stíny 
   A7         Ami7       G 
   a chvíle smutný, pomalý, 
     Ami7               D7               G         Emi 
   z oken zní ven křik zakletých srdcí a evergreeny, 
    A7                         Ami7          D7 
   velký prázdno v duši, a co naplat, že to holkám sluší. 
R: 
2. Z vesnických stavení do strání pily zvoní, 
   tam někde za kopcem, kde večer dřevem voní, 
   haló, jó, tam doma jsem. 
*: Až nad obzorem se narodí den a hejna ptáků 
   jak rukou slunce zacloní, 
   až mysl má zakleje obrazy do oblaků, 
   bílej den zaplaší spleenya myšlenky začnou bejt nádherně líný. 
R: Haló, pojď ven, mý myšlenky jsou jako hejna vran, 
                                                        Emi Ami 
   holka, pojď ven, jó, stejská se mi a jsem v kopcích sám.  D7 G