Nádraží

     D           G          D     Dmaj7 
1. Smutný perón, ospalý je nádraží, 
    D           G            A7 
   na kolejích není žádnej vlak, 
            G                   D   Hmi 
   jsem tu sám, a to mě trochu zaráží, 
       Emi7      A7          D 
   a snad pojede aspoň náklaďák. 
    D   G            D     Dmaj7 
R: Víc takovejchhle nádraží, 
    D    G             A7 
   víc prázdnejch kolejí, 
               G                     D      Hmi 
   jsem jak strom, co zůstal v zimě bez listí 
      Emi7         A7        D 
   a čeká, až ho zjara zahřejí. 
2. Píšu ti svý čtyři řádky, drahý můj, 
   snad ti na pár neděl vystačí, 
   nechci zůstat jak tohle prázdný nádraží, 
   tichý, smutný, plný bodláčí. 
R: 
3. Člověk má mít jednu lásku překrásnou, 
   která je jak na obloze pták, 
   ty máš dvě, a jednu trochu nejasnou, 
   a já mám dost už všech Jobovejch zpráv. 
R: 
R: