Zítra nepospíchej

 
Kam čas stále spěchá, 
ptám se vás, 
chvíli neponechá 
jen snům napospas. 
 
Já chci častokrát 
říct: Zůstaň stát, 
počkej chvíli jen, 
jeden den, 
máš-li mě rád. 
 
Kam čas tolik pádí, 
dál se ptám, 
cíl svůj neprozradí, 
míří ke hvězdám. 
 
Tam kdesi ztrácí 
prý svoji moc, 
tam ve snu létám 
každou noc. 
 
Tak zítra nepospíchej nikam, 
nepospíchej nikam, 
nepospíchej nikam víc. 
 
Nepospíchej nikam, 
půjdem spolu lukám, 
koťatům a slukám 
vstříc. 
 
Ať si třeba sněží, 
na tom nezáleží, 
vždyť nedělí není víc. 
 
Tak zítra nepospíchej nikam, 
nepospíchej nikam, 
nepospíchej nikam víc. 
 
Nepospíchej nikam, 
půjdem spolu lukám, 
koťatům a slukám 
vstříc. 
 
Ať si třeba sněží, 
na tom nezáleží, 
vždyť nedělí není víc. 
 
Kam čas jenom míří, 
dál a dál, 
jak podzimní chmýří 
vítr rozevlál. 
 
Já od včerejška 
říkám si jen, 
ať nepromeškáš žádný den. 
 
Tak zítra nepospíchej nikam, 
nepospíchej nikam, 
nepospíchej nikam víc. 
 
Nepospíchej nikam, 
půjdem spolu lukám, 
koťatům a slukám 
vstříc. 
 
Ať si třeba sněží, 
na tom nezáleží, 
vždyť nedělí není víc. 
 
Tak zítra nepospíchej nikam, 
nepospíchej nikam, 
nepospíchej nikam víc. 
 
Nepospíchej nikam, 
půjdem spolu lukám, 
koťatům a slukám 
vstříc. 
 
Ať si třeba sněží, 
na tom nezáleží, 
vždyť nedělí není víc.