Svlékání

Svlékání, potichu se příroda svléká 
když lístečky s krajkovím vítr jí unáší 
půjde spát 
 
Svlékání, jak cudně se příroda svléká 
a stromoví krásných těl v průsvitných košilích 
půjde už spát 
 
Procházím holou cestou, osekanou 
procházím krajinou rozjímání 
tam, kde dříve stromy planou 
oči planou naprostým vzájemným oklamáním 
muž jde se ženou 
 
Z lásky zbylo jen pár slzí do kornoutu 
vrzavá postýlko malovaná 
svlékání je světlem, světlem tmavých koutů 
povídej, prozraď tmo, s kým jsi vdaná 
muž jde se ženou 
 
Lásko sbohem, tak to řekne muž 
lásko sbohem, zajedno nejsme už 
lásko sbohem, zvyk se z tebe stal 
lásko sbohem, co my dva můžem dál 
 
Chudý viník hledá sílu znovu začít 
jazyk se za srdcem jemně belhá 
muž se ženou, se svou láskou poraněnou 
zkoušejí, chce se jim dál už nelhat 
muž jde se ženou 
 
Lásko sbohem, tak to řekne muž 
lásko sbohem, zajedno nejsme už 
lásko sbohem, zvyk se z tebe stal 
lásko sbohem, co my dva můžem dál 
 
Svlékání, jak cudně se příroda svléká 
a stromoví krásných těl v průsvitných košilích 
půjde už spát