Mlčení

Studené a cizí oči máš, pečeť přísnou místo úst 
chci být blízko nich tak krásně vláčná a přítulná 
a tvá 
Odoláváš lstivým nástrahám i ve dne i v noci 
co teď já s tou skálou mlčení, tvého mlčení 
 
Co ty lásko na to, promiň, já se ptám 
mlčení je zlato, tak dost už ho mám 
spíš hrom a blesk než stálé dusno v ovzduší 
jsme jak dva stíny, to nám vůbec nesluší 
Jsi tu a nejsi tu, je dlouho k úsvitům 
když bdím 
 
Jsem pro náhlou ztrátu paměti 
zapomeň, tak jako já 
mně se stále zdá, že tvůj hlas slyším 
jak říká mi tak pojď 
v slzách šťastná ve tvé náruči se choulím, se ztrácím 
Mezi námi nic než mlčení, krásné mlčení 
 
Nevinná i vinná se tu pálím dál 
To ne já, to jiná, och kéž za to stál 
Čert vem psí dny, kdy se to všechno zamotá 
nejsou jen svátky, ber i jiné stránky života 
pro slabou chvíli snad všechno teď máme vzdát 
 
Hej paní lásko, co ty na to 
jako zázrak včera přišla´s k nám 
Dnes tvé plány matou, jsme dva, každý sám 
Je jako kámen, ty prý hory přenášíš 
tak aspoň trošku pohni s ním, ať je mi blíž 
oo, až bude na dotek mlčení jako lék 
chci brát 
 
Mlčení 
jak hudbou zní - má mě rád