Modrej len

Spolu: Když si nebe voblíká 
ten svůj modrej hábit, 
slunce na mě zabliká 
a začne mě vábit. 
 
Irena: Co si jako sauna 
země horká. 
Petr: Do almary složí 
kožich z norka. 
Spolu: Když si nebe voblíká, 
modrej len. 
 
Když se slunce rozpálí 
jak plamen louče, 
lezu za ním na skály, 
jsem jak malý klouče. 
 
Irena: A pak celej den 
v tom velkým horku. 
Petr: Ve slunci se topím 
na pahorku. 
Spolu: Když si nebe voblíká, 
modrej len. 
 
Irena: Zavolám. 
Petr: Nebydlí tady. 
Irena: Zavolám. 
Petr: Nebydlí tady. 
Spolu: Svár. 
 
Irena: Slunci dám. 
Petr: To tělo mladý. 
Irena: Slunci dám. 
Petr: To tělo mladý. 
Spolu: Rád. 
 
Lidi jsou jak vod mlíka, 
jak bílá sádra, 
než se nebe voblíká 
do modrýho kvádra, 
 
Irena: Pak se člověk 
jako blázen chová. 
Petr: Griluje si tělo 
do zlatova. 
Spolu: Když si nebe voblíká, 
modrej len. 
 
Když si nebe voblíká, 
modrej len.