Řeka života

F G C Ami F G C 
 
 C          F           C      Ami 
Tam kde i čas vlastní tep uslyší, 
     C         F        G G7 
kde zem lůžko má z kamení, 
 C           F          C     Ami 
tam každý z vás žízeň svou utiší, 
       C        F       G G7 
vždyť tam řeka má pramení. 
 F            G        C        Ami 
Ten, kdo ji zná, jako já musel zbít 
     F          G              C 
jak den dlouhý vor z pevných klád, 
   F            G          C         Ami 
a víc, nežli chtít, vždyť není lehké jít, 
      F        G         C 
když hřmí pod tebou vodopád. 
 
Tam, kde už sráz v údolí přechází, 
kde zem rozdává něco víc, 
tam jako nůž řeky proud prochází 
a dál k peřejím letí vstříc. 
Ten, kdo zná, jako já ví že smí tu plout 
pouze vor z pevných klád. 
Když plout chceš a žít, tak musíš víc, než chtít 
a mít hodně sil, hodně rád. 
 
Dál, stále dál hory jsou, moře blíž, 
dál, stále dál břehy máš. 
Řeka je mírná a dno klesá níž, 
už proud pojednou nevnímáš. 
Ten, kdo zná, jako já umí zbít 
jak prám život svůj z pevných klád. 
A ví, co má znát, jak si s proudem hrát, 
co chtít, co si vzít, jiným dát. 
 
Má řeka v písni je tvůj život sám, 
chvíli je zlá, chvíli sní. 
Buďme k ní přísní, jak proud bude k nám, 
spoznáme louku svých dní. 
Ten, kdo ji zná, jako já musel jít 
sto dní, hodně mil tisíckrát. 
Kdo ví, proč by žil, ten dávno postavil 
jak prám život svůj z pevných klád, 
kdo ví, proč by žil, ten dávno postavil 
                                   F G C 
jak prám život svůj z pevných klád.