Rákosí

             F  Bb          F 
1. Když rákosí větrem se chví, 
              Dmi Gmi        C7 
   dým nestoupá, každý tvor ví, 
              F7   Gmi        Ami 
   že bouře zlá skloní hlavy nám, 
      Bb        C7         F 
   v ten čas i já pokání znám. 
 
2. Na vodní pláň lehá si stín, 
   hladina zlá, šedá jak cín, 
   už neskrývá povahu svou zlou, 
   než přijde déšť, spojí se s tmou. 
 
3. Dokázal déšť letní tíhu smýt, 
   omyl mi tvář, duši nechal být, 
   v ní roste stín, jas jí upírá, 
   před sluncem mříž pevně zavírá. 
 
4. Už přišel déšť, tvář neskrývám, 
   omývá zem, tu vláhu znám. 
   I rákosí stříbrem rozhoupá 
   a v potocích listí vykoupá.