Ztracená duše
Randus, Petr / Autor hudby: Petr Randus , Autor textu: Petr Randus
F Když se slunce vkrádá nad krajinu, Eb nemůžeme jinak, nežli jít, poznat vůni dlouhých ranních stínů, F potom o tom pod šírákem snít. Když z nádraží vláček odjíždí, nemůžeme nežli naskočit, i když se bude třeba pozítří v pustých horách sami plahočit. F - Fis - G - Gis - A - Gis - G - Fis - F A když zjara les ti zašeptá, že ti chystá měkkou náruč svou, vůně trávy v nose zalechtá, a ty cítíš lásku jedinou. Sbalit deku a jít k svítání, hladit vítr, když tě ovívá, a pak dojdeš, milej, k poznání, že jsi duše lesu ztracená. F - Fis - G - Gis - A - Gis - G- Fis - F Někdy bloumáš v ranním tichu sám, jen větřík tu tiše ševelí, větve stromů postaví ti chrám, a tak žiješ každou neděli. Vždyť to není vůbec málo let, co tak spolu ve snách chodíme, tichý les je celý ten náš svět, ten tě, hochu, nikdy nezklame. F - Fis - G - Gis - A- Gis - G - Fis - F
Do databáze přidal
Randy,
dne 19. 06. 2023