V rubu líce Kyliána (rec)

Víc tu halí smyslem lásku zakoulenou v masce, boubel, zvedni tuhou skývu lávy, sekej ranou zpříma lidem rubín. 
Vran je párek přede dveřmi, tak jim slibuj více rohů, sklapni pouzdro jak jen vejdou, to se zvláště může hodit. Rychle podle koule vítr smolí v rubu líce Kyliána, starče, zvoníš v mechu sporém, aby ti tak ještě stačil. Sliby chyby, nespoléhej, v parfému se honí čerti, kdo si vejde, ten si přijde. 
Láska ta si halí smysl pláštěm představ, ty to nejsi, raketa si mimo letí. Na tu chvíli, než si stranou poodstoupíš, vroucně toužíš vodou rum tam vidět. Starče, opři skráně, nekruť krutě krtka hlavou zpola mušlí nejsi stejně v dírce klíčem, rakem v louži, dřímáš jenom. 
Tak si nakloň lampu blíže, třeba se vše světlem změní.