Trochu mýdla

Trochu mýdla postačí, 
abys udělal stéblem slaměným 
bublinu barevnou. 
 
Co však z toho, 
když se za chvíli rozplyne, 
tak jako hezká slova tvá, 
stejně však prázdná o tom, 
že máš o tom, že máš mně rád. 
 
Trochu mýdla postačí, 
k tomu abys smyl cizí růž z límce své košile. 
Ale všechno, všechno mýdlo co ho je, 
nestačí umýt smutek můj, 
že mně už nemáš už nemáš rád a žes mi odešel. 
 
Trochu mýdla postačí jen, 
aby pálily oči tvé jako žár rudý žár. 
Ale mnohem ještě mnohem, 
mnohem víc páli mé oči pálí pláč žes mi řekl, 
že mně už nemáš rád.