Podzimní nálada

Přenosilová, Yvonne

Švestková alej promodrala, 
v trávě se válej jabka zralá, 
bouchnout mně jedno do čela, 
ó jé, já bych s chutí brečela. 
 
Na podzim, když jdu po aleji, 
jdu pokud možno pomaleji 
i když mi nikdo nevěří, 
ó jé, čekám až jabko udeří. 
 
Někomu bídně z podzimu je, 
někdo si klidně podzimuje, 
mně žádné múry netlačí, 
někdy si s citem zapláčí, ó jé, ó jé, ó jé. 
 
Na podzim, když jdu po aleji, 
jdu pokud možno pomaleji 
i když mi nikdo nevěří, 
ó jé, čekám až jabko udeří. 
 
Někomu bídně z podzimu je, 
někdo si klidně podzimuje, 
mně žádné múry netlačí, 
někdy si s citem zapláčí, ó jé, ó jé, ó jé. 
 
Na podzim, když jdu po aleji, 
jdu pokud možno pomaleji 
i když mi nikdo nevěří, 
ó jé, čekám až jabko udeří, jé, ó jé, ó jé... 
 

Do databáze přidal Mišáček, dne 13. 07. 2026