Podzimní nálada
Přenosilová, Yvonne
Švestková alej promodrala, v trávě se válej jabka zralá, bouchnout mně jedno do čela, ó jé, já bych s chutí brečela. Na podzim, když jdu po aleji, jdu pokud možno pomaleji i když mi nikdo nevěří, ó jé, čekám až jabko udeří. Někomu bídně z podzimu je, někdo si klidně podzimuje, mně žádné múry netlačí, někdy si s citem zapláčí, ó jé, ó jé, ó jé. Na podzim, když jdu po aleji, jdu pokud možno pomaleji i když mi nikdo nevěří, ó jé, čekám až jabko udeří. Někomu bídně z podzimu je, někdo si klidně podzimuje, mně žádné múry netlačí, někdy si s citem zapláčí, ó jé, ó jé, ó jé. Na podzim, když jdu po aleji, jdu pokud možno pomaleji i když mi nikdo nevěří, ó jé, čekám až jabko udeří, jé, ó jé, ó jé...
Do databáze přidal
Mišáček,
dne 13. 07. 2026