Sopka

Plíhal, Karel

      Ami       G                Ami 
1. V každém je sopka, zdánlivě spící, 
     C             Dmi  Ami    E 
   před níž jsme zcela bezbranní, 
   Ami        G            Ami 
   občas nám doutná pod čepicí, 
    C         Dmi  Ami E Ami 
   to se jen vrtí ze spaní. 
2. Ale pak náhle u ranní kávy 
   či večer v baru u sklenky 
   začne se čertit, jen místo lávy 
   vychrlí divné myšlenky. 
3. Myšlenka - myška, hladová věčně, 
   zábrany lehce přehryže, 
   utečeš z domu k pohledný slečně, 
   toužíš po stavu beztíže. 
4. A sopka se činí a tělo se chvěje 
   jak země kdesi pod Etnou, 
   oči se lesknou a slečna se směje, 
   dokud se ústa nestřetnou. 
5. Nejmenší z všedních přírodních dramat, 
   a jak nám dává do těla, 
   a budem se trápit a budeme klamat 
   a zbyde z nás trocha popela. 
 

dne 15. 09. 2020