Samota je bílá paní

Samota je Bílá paní 
občas projde i mým bytem 
skrze zdi jako voda sítem 
a já jí vařím čaj 
 
Dá si čtyři kostky cukru 
potom ještě kapku medu 
odolat jí nedovedu 
když mi řekne hraj 
 
Zapálí si cigaretu 
pak mě vtáhne do postele 
což je velmi neveselé 
studí jako led 
 
Její prsty rampouchový 
vklouznou ke mně do pyžama 
šeptá já jsem taky sama 
vem si mě a hned 
 
Na sobě má tolik sukní 
co je listů v kalendáři 
dostanu se stěží k září 
a zmizí jako sen 
 
Zbyde po ní prázdnej šálek 
na něm stopa jinovatky 
a věčná cesta tam a zpátky 
podél prázdných stěn 
podél prázdných stěn 
podél prázdných stěn 
podél prázdných stěn 
podél prázdných stěn