Když jsi smutná

              C            Fmaj7       C  Fmaj7 
1. Když jsi smutná, tak i kapky deště bolí, 
           C          Fmaj7     A7 
   rány se otevřou a naplní se solí, 
             Dmi       G            Emi Ami 
   držím tě za ruku a nemám žádnou záruku, 
       Fmaj7    C           Fmaj7 
   že nezůstanu o žebrácké holi. 
2. Když jsi smutná, tak mi něco ruce sváže, 
   do mé hlavy mlčky vpochodují stráže, 
   všechny mé nápady hned zahánějí do řady 
   a střílí puškou té nejtěžší ráže. 
3. Když jsi smutná, tak i sochy v parku brečí, 
   stromy procitnou a mluví lidskou řečí, 
   tiše tě konejší, jak umí stromy vezdejší, 
   [: a náhle jsi víc svoje, nežli něčí ... :]