Harmoniko ,hraj

Smutek na mě sáh 
zní v bíločerných klávesách. 
Dryák harmonik 
mé lásce právě odzvonil. 
Jsem jak vdovin šál, 
co průvod plaček proplakal, 
plísní dýchá zem, 
já ptám se: Nejsem, nebo jsem? 
 
Smutek na mě sáh, 
zní v bíločerných klávesách. 
Známý prstoklad, 
co hrál si na mém těle rád. 
Zmizel z klávesnic, 
co zbývá? Téměř vůbec nic. 
Smutná neděle, 
a příští noci probdělé… 
 
Harmoniko, hraj, dál jen,… 
Rozkrájej můj rád a sen. 
Harmoniko dál jen kvílej, 
chvíle zlé spal. 
Smutek na mě sáh, 
zní v bíločerných klávesách, 
dryák harmonik 
mým pláčem stejně nepronik. 
 
Voní vermutem 
mé prázdno zvané zármutek. 
Smutná neděle 
a příští noci probdělé. 
Harmoniko hraj dál jen! 
Rozkrájej můj ráj a sen. 
Harmoniko dál jen kvílej. 
Chvíle zlé spal! 
 
Harmoniko hraj dál jen. 
Rozkrájej můj ráj a sen. 
Harmoniko dál jen kvílej, 
chvíle zlé spal.