U zdi

Ráno bejvá moudřejší 
snídá špínu včerejší 
snídá chléb náš vezdejší. 
 
Láme hořkost na dně úst 
Já zkusím zejtra držet půst 
ráno nebe bejvá modřejší 
 
U mý zdi nářků je klid, 
zejtra zas mám výslech mít. 
Zas budu dál hloupě lhát, 
že dusím se když mám Tě rád. 
 
Dost už mám vázně nočních můr 
v zrcadlech pár kreatur 
jako já čas ve dne ztrácej... 
 
Mívám zlost po třech, čtyřech panácích 
vrchní zpátky nevrací, 
snad si myslí, že zas mám dost - zas 
chtěl bych vrátit čas 
co láme lásce vaz. 
 
Slyším v sobě trávu růst 
jak napsal jednou marcel Proust, 
žádný zvláštní nedání. 
 
Když se tráva změní na žízeň 
a touha žízní na trýzeň 
to zlý prej bejvá znamení. 
 
U mý zdi nářků je klid, 
zejtra zas mám výslech mít. 
Zas budu dál hloupě lhát, 
že dusím se když mám Tě rád. 
 
Dost už mám vázně nočních můr 
v zrcadlech pár kreatur, 
nechtěj zejtra umřít žízní 
Jako já, po třech, čtyřech panácích 
vzpomínky se nevrací 
 
U zdi nářků bude stát - čas 
co láme vůli v nás, 
moji lásce vaz. 
Co láme lásce vaz