Den co den

Země se s námi toulá, 
to se nám pouze zdá, 
že stojí moudře v říši ticha schoulená. 
 
Všechno je pouze zdání, 
i mně se místy zdá, 
že hrozně dávno přečtenou tě lásko mám. 
 
Den co den, 
mě stejně objímáš, 
jenže den co den, 
jsme jinde dá se říct. 
 
Den co den, 
se stejně usmíváš, 
jenže den co den, 
už o životě víme víc. 
 
Země se s námi toulá, 
nevíme vůbec kam, 
jakoby stála víceméně, zdá se nám. 
 
Někdy si lásko říkám, 
to se to krásně sní, 
když se nám zdá, že máme nocí víc, než dní. 
 
Den co den, 
mě stejně objímáš, 
jenže den co den, 
jsme jinde dá se říct. 
 
Den co den, 
se stejně usmíváš, 
jenže den co den, 
už o životě víme víc. 
 
Den co den, 
mě stejně objímáš, 
jenže den co den, 
jsme jinde dá se říct. 
 
Den co den, 
se stejně usmíváš, 
jenže den co den, 
už o životě víme víc.