Divoká růže

                                         (capo 3) 
      Ami         Dmi Ami 
   Já po růži mám jméno, 
         C             E 
   jméno zní a dál jde čas. 
         Ami                   Dmi Ami 
   Růžím v šarlatu svět je jen scénou, 
                     G     Ami 
   kdo jen ví, co to dřímá v nás. 
 
        Ami                   C 
Když mě pohledem spálila jako strom blesk. 
    Dmi             E 
jak spoutaný já tam stál. 
     Ami                      C 
Oheň v šarlatu, osud byl v té růži, 
     Dmi                   E 
v té chvíli sám ďábel snad stál opodál. 
 
Svět pak do trávy pad, a on mě měl rád, 
ten keř růže zplanělé nad tělem vlád. 
On můj první byl a ten můj rozum smyl, 
když anděl zlý tvůj rozum svál si. 
 
   Já po růži mám jméno, 
   jméno zní a dál jde čas. 
   Růžím v šarlatu svět je jen scénou, 
   kdo jen ví, co to dřímá v nás. 
 
Já druhý den šel s kytkou za ní, 
ona lhala mi, jak puklý drahokam. 
I když zplanělé jsou, růže dál voní tmou, 
lásky jak růže jsou klam. 
 
A já na druhý den, víc se rozvila jen, 
když po růžích mám svoje jméno. 
Mám šarlat a nach, když plách dívčí strach, 
já stala se růží i ženou. 
 
   Já po růži mám jméno, 
   jméno zní a dál jde čas. 
   Růžím v šarlatu svět je jen scénou, 
   kdo jen ví, co to dřímá v nás. 
 
Pro jiné snad mě bůh taky stvořil, 
svět to nejlepší je místo z míst. 
Ten zpod keře snad, mě snad vážně měl rád, 
co s růží divokou v zajetí hnízd. 
 
Věčná bestie lásky, kolem toulá se tmou, 
cítím dech ďábla z té růže zplanělé. 
Snad v pekle je ráj, za ním jdem na okraj, 
cítím dál růži divokou dnem i nocí. 
 
   Já po růži mám jméno, 
   jméno zní a dál jde čas. 
   Růžím v šarlatu svět je jen scénou, 
   kdo jen ví, co to dřímá v nás.