Kánon

Světla potemní, zarachotí klíč 
i dlouhý koncert končí lidé, jdou už pryč 
odpadkový koš, plný něžných snů 
bude němým svědkem chvíle až se ohlédnu 
pojednou tou tmou, tou tmou nevinnou 
co stále zní písní mou 
 
Věřte nebo ne, cítím tíhnu slov 
jak střechy mlýnů nese pevný silný krov 
tolik moudrých vět měl bych zpívat dál 
tolik jiných písní slýchá pouze prázdný sál 
 
Zůstal jsem sám s kytarou 
sám s písničkou prastarou 
lásko má, tvé sny zvou 
dál hraj dlouhý kánon pouhý tmou 
 
Kánon zní, zpívám, zpívám s ním 
kánon tvé touhy, kánon tvé touhy 
struny větru dej, struny řece dej 
struny lesu dej ať zní ráno kánonem, kánonem, kánonem, óóó... 
 
Potlesk umlkne, ztichne foyeur 
tak vědět co v nás klíčí co v nás uzraje 
kolik zbylo not, kolik zbývá slok 
rád bych vás teď pozval zpátk, hrál den, měsíc, rok 
 
Zůstal jsem sám s kytarou 
sám s písničkou prastarou 
lásko má, tvé sny zvou 
dál hraj dlouhý kánon pouhý tmou