Náš dům

Den usnul, týden končil, vlak před pátou, 
já z města chvátal vidět zem uhřátou, 
jen být tam, kde ticho má sílu, 
tam, kde ruce jsou, jsou k dílu, 
tam, kde bude stát náš dům. 
 
Vlak se mnou líně třese, já přemýšlím, 
že člověk tíhy nese víc, než-li ví, 
jen být tam, kde ticho má sílu, 
tam, kde ruce jsou, jsou k dílu, 
tam, kde bude stát náš dům. 
 
Chce to jen spousty práce, 
co nejmíň času ztrácet, 
postavit lásce dům 
k výletům 
nás obou k dlouhým něžným dnům. 
 
Chce to jen spousty práce, 
co nejmíň času ztrácet, 
postavit lásce dům 
k výletům 
nás obou k dlouhým něžným dnům. 
 
Vystoupím na nádraží, dál ani hnout, 
milenci chtějí z trávy zem obejmout, 
jen být tam, kde ticho má silu, 
tam, kde ruce jsou, jsou k dílu, 
tam, kde bude stát náš dům, 
náš dům, náš dům, náš dům, náš dům.