Loučení s cizinkou

Zazněl výkřik v hloubce zoufalí, 
číšník sčítal sloupce, 
pak nám zabalil poslední z našich dní. 
Zítra dám ti jméno, 
tak nejspíš vzpomínka, 
netušil jsem, když jsme žili, 
že jsi cizinka, 
že dny jdou s cizinkou. 
 
Nestinné jsou krásné stromy s cejchem polomů, 
co na tom mula koníš, dáváš kdekomu, 
tak dny jdou s cizinkou. 
 
Platí i zmýlená, 
to schází v přísloví, 
jsi krásně šílená, 
ty víš to, já to vím. 
 
Ubrus už nám vzali, 
číšník zacinkal, 
před ním teď sklouznou 
z ramen ramínka, 
budu rád, tak jdi hrát