Rakety

Nohavica, Jarek

G Am7 Hm76-/A Am7 G Am7 Hm76-/A Am7 
             G                        D 
1. Chceš-li za mnou, lásko, přijít až zítra, 
                  Ami  Asus4 Am Asus2 
   třeba bude už pozdě, 
              C                     G 
   jsem jen hromádka kostí a shluk bílkovin 
      Ami                               C 
   a naježené rakety mi míří rovnou do slabin 
                   G   Am7 Hm76-/A Am7 
   a taky na mou hlavu, 
           G                                       D 
   a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra 
                        Ami  Asus4 Am Asus2 
   a o sebe se se mnou rozděl, 
         C                        G 
   než přiletí nějaký mimozemšťan od novin 
      Ami                            C 
   a začne spočítávat oběti a kapky krve jako plody jeřabin 
                   G 
   a podá o tom zprávu. 
          G            Emi  D          G 
R: A pak na titulní stránce Vesmírného kurýra 
             Emi    D           G 
   vyjdou reportáže o tom, jak Zem umírá, 
                Cmaj7               Hmi 
   generálské prýmky, velvyslancův žaket, 
   D            C                  D 
   exkluzivní snímky nablýskaných raket 
             G        Am7 Hm76-/A Am7   G     Am7 
   s různými emblémy, jó, to bude príma článek, 
   Hm76-/A Am7      G        Am7 Hm76-/A  Am7       G 
   Země    srovnaná se zemí, plus         přiložený plánek. 
   Am7 Hm76-/A Am7 
 
2. Byl jsem vhozen do života bez toho, že by se mě ptali, 
   a bez toho, že by se mě někdo zeptal, budu zase vyhozen, 
   a tak prosím jenom o jedinou malou úsluhu: 
   netvrďte mi do očí, že jednáte z mé vůle, 
   že tohleto všechno je i moje přání, 
   svět je brouk hovnivál, který svou kuličku válí 
   jako v hypnóze 
   a pěkně dokolečka, dokola a pěkně po kruhu, 
   až se mu hlava zatočí, tak vyhrabe si v zemi důlek, 
   že tam přežije to bombardování. 
R: 
 
3. Hodláš-li, lásko, za mnou přijít až zítra, 
   může být už pozdě, 
   nikdo nás neposlouchá, a tak poslouchejme sebe, 
   jak se naše srdce hlásí: ještě chvíli, 
   ještě moment, ještě vteřinu, ach, tady na zemi, 
   a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra 
   a o sebe se se mnou rozděl, 
   cítím, že nebudu mít strach, když budu ležet vedle tebe 
   a tak najdou nás za milión roků 
   asi návštěvníci z vesmíru a přikryjí nás kamením. 
 
R: +  mohyly, mohyly kamenů 
      všechno mlčky přikryjí, 
      i miliardu Romeů, 
      i miliardu Julií... 

Do databáze přidal Jonáš Zapletal, dne 17. 10. 2024