Psohlavci

    C                 D 
1. Ve světnici u Kozinů 
     G                    Emi      C  D 
   stará vdova Kozinová smaží vaječinu, 
         C                  D          G 
   čeká na syna, co se má vrátit za hodinu, 
          Emi            C         D 
   neví, že tělo synovo je na polovinu. 
        G   C   D       G   C   D 
R: Ono je, je, je, ono je, je, je. 
2. Zaplakali Psohlavci a Psohlavkyně, 
   my jsme na tom byli povinně ze školy v kině, 
   ale já jsem musel jít na záchod zrovna v polovině, 
   takže nevím nic o Kozinově vině či nevině. 
R: Nevím nic, nic, nic, vůbec nic, nic, nic. 
3. Učitelky dějepravy, 
   ty vám měly prsa, že až oči lezli z hlavy, 
   jedna, ta mi přála dlouhá léta, pevné zdraví, 
   a abych neskončil jak Kozina a nešel do šatlavy. 
R: Ne,ne, ne, já, já, já. 
4. Nejsem Psohlavec a nestojím o marnou slávu, 
   ale člověk nikdy neví, kdo mu nasadí psí hlavu, 
   a proto, mámo, nechystej mi večer stravu, 
   jsem připraven, připraven na popravu. 
R: -vu, -vu, -vu, -vu, -vu, -vu. 
5. Kdo nemá v občance, ten musí mít pod čepicí 
   a kdo nemá pod čepicí, ten ať pije slivovici, 
   dáš si jednu velkou a máš opici, 
   a to je chvíle pro písničky Jaromíra Nohavici. 
R: Je, je, je, ano, yes, yes, yes, da, da, da, ano.