Příště beze slov

   Ami7                  D                  Cmaj7 
1. Od jisté chvíle jsem nejistotou v chůzi víc než těžká, 
     Ami7             C               D 
   dva hebké tóny už neslyší láska v nás, 
    Ami7             D                    Cmaj7 
   neznělé tóny bloudí nocí po stěnách, kdo by je hrál, 
    Ami7              C                   D 
   není to jisté, že koncert se dává jen ve dvou flétnách, 
             Cmaj7        H7              Cmaj7 
   a je to stejné - zase říkáš: nech mě spát. 
2. Představy spřádají dny, které bývají neskutečné, 
   a mně se zdává, že jeden sen splnit se má, 
   stačí se dotknout jak pavučinou, je to vyjímečné 
   a mám tu žízeň, co je plná vláhy, když nechci se vzdát, 
   a je to stejné, zas mě spánkem probouzíš. 
3. Chci se ti líbit, chci spolykat lítost, je na mých víčkách, 
   kolik je lásky a naděje v pláči, už víš, 
   a chci mít trému, chci vrátit se zpátky, chci teď jedenkrát, 
   pak zmizí trýzeň, rty zbavené žízně snad budou chtít spát, 
   a je to stejné, zase vstávám s bolestí, 
             D            H7           Cmaj7 E 
   a je to stejné, zase snídám s bolestí ...